Téma
Vymezuje oblast, kterou práce řeší. Například: „Spokojenost zaměstnanců ve vybrané organizaci“.
Kompas celé práce
Téma pouze označuje oblast, které se chcete věnovat. Cíl naproti tomu jasně popisuje výsledek, ke kterému má práce dojít: co chcete analyzovat, porovnat, zhodnotit, navrhnout nebo ověřit.
Dobře formulovaný cíl pomáhá vytvořit osnovu, vybrat zdroje, rozhodnout o metodice a napsat závěr. Pokud se v práci něco nehodí k cíli, pravděpodobně to není podstatná část práce nebo je potřeba strukturu upravit.
Nejdřív si ujasněte pojmy
Tyto pojmy na sebe navazují, ale každý plní v závěrečné práci jinou funkci.
Vymezuje oblast, kterou práce řeší. Například: „Spokojenost zaměstnanců ve vybrané organizaci“.
Popisuje, čeho chcete prací dosáhnout. Například: „Analyzovat faktory ovlivňující pracovní spokojenost zaměstnanců“.
Rozdělují hlavní cíl na menší kroky, které vedou k jeho splnění. Pomáhají rozvrhnout postup práce.
Ptají se na to, co chcete ve výzkumu zjistit. Často se používají hlavně v kvalitativně zaměřených pracích.
Jsou ověřitelné předpoklady, které lze potvrdit nebo vyvrátit na základě dat. Časté jsou v kvantitativním výzkumu.
Pět vlastností dobrého cíle
Cíl nemusí být dlouhý. Má ale být jasný, konkrétní a v daném rozsahu skutečně splnitelný.
Je zřejmé, co budete zkoumat, na jakém vzorku, v jakém prostředí nebo v jakém časovém období.
Začíná vhodným slovesem: analyzovat, porovnat, zhodnotit, identifikovat, navrhnout, ověřit nebo popsat.
Odpovídá času, rozsahu práce, dostupným zdrojům, datům i možnostem zvolené metody.
Na konci práce dokážete jasně vysvětlit, zda jste cíl splnili a na základě čeho to hodnotíte.
Cíl musí odpovídat názvu práce, osnově, výzkumným otázkám i závěru. Celá práce má směřovat stejným směrem.
Praktický postup
Začněte od tématu a postupně ho proměňte v konkrétní, realistický a ověřitelný záměr práce.
Ujasněte si objekt, skupinu, prostředí, období nebo problém, kterého se práce týká. Široké téma je obvykle potřeba ještě zúžit.
Navazující návod: Jak vybrat téma práce →Zvolte sloveso podle toho, co chcete skutečně udělat. Analyzovat znamená rozebrat, porovnat znamená hledat podobnosti a rozdíly, navrhnout znamená vytvořit doporučení.
Upřesněte, co budete analyzovat nebo hodnotit, kde, u koho a případně v jakém období. Cíl tak bude čitelný i pro člověka, který nezná vaše téma.
Položte si otázku: mám data, zdroje, respondenty nebo jiný postup, kterým dokážu cíl naplnit? Pokud ne, cíl upravte dřív, než začnete psát.
Dílčí cíle mohou zahrnovat rešerši, analýzu současného stavu, zjištění dat, vyhodnocení výsledků a návrh doporučení. Musí vést k naplnění hlavního cíle.
Každá zásadní kapitola by měla mít vztah k cíli. Pokud vám v osnově chybí část potřebná ke splnění cíle, upravte strukturu práce včas.
Navazující návod: Osnova závěrečné práce →Ukázky formulací
Příklady ukazují princip formulace. Konkrétní cíl vždy přizpůsobte vlastnímu tématu, oboru, zdrojům a metodě práce.
Příliš neurčité
Konkrétnější formulace
Příliš neurčité
Konkrétnější formulace
Příliš neurčité
Konkrétnější formulace
Užitečná slovesa
Sloveso vybírejte podle toho, jaký výsledek má práce přinést. Nevybírejte ho jen proto, že zní odborně.
Před konzultací s vedoucím
Než cíl vložíte do zadání nebo pošlete k připomínkám, ověřte si následující body.
Metodická konzultace
Pomůžeme vám posoudit soulad tématu, cíle, osnovy a plánovaného postupu. Konzultace slouží jako studijní opora pro vaše vlastní samostatné zpracování a nenahrazuje pokyny vedoucího práce.
Nezávazně poslat téma a cíl k posouzení →Tento návod má vzdělávací a metodický charakter. Konečnou formulaci cíle vždy upravte podle zadání práce, aktuálních pravidel školy a doporučení vedoucího.